To, co se nám nelíbí, je důležité říct nahlas. V minulosti se konflikty řešily spíše fyzickou silou a komunikace se vůbec nebrala v potaz. Rodiče se s dětmi příliš nebavili a většina problémů se řešila ultimáty či tělesnými tresty. Dnes už víme, že tento způsob jednání není tak účinný, jak si ještě naši prarodiče mysleli.
V současnosti je za nejvyspělejší formu komunikace považována otevřená diskuse. Pokud se nám něco nelíbí, je důležité to vyjádřit, a ještě důležitější je umět to říct tak, aby z toho vzešel konkrétní výsledek. Jakkoli se může obyčejná konverzace zdát banální, opak je pravdou. Vést opravdu efektivní dialog, který posouvá věci kupředu, není žádná hračka.
Než začneme mluvit, je vhodné si ujasnit cíle. Proč vlastně chceme téma otevřít? Čím budeme specifičtější, tím lépe. Nemůžeme předpokládat, že druzí dokážou číst naše myšlenky. To, co nám připadá jako očividná chyba, si druhý nemusí vůbec uvědomovat. Proto je nutné hovořit konkrétně a na rovinu.
Velký význam má i správné načasování. Zkusme se do druhého vcítit nebo se alespoň pokusme o pochopení jeho pohledu. Díky tomu můžeme získat nové informace, které jsou pro řešení situace cenné. Vcítění je důležité, ale pozor na domněnky – ty nás mohou zavést do slepé uličky.
Podstatný je také způsob, jakým mluvíme. Je pochopitelné, že náš hlas nebude neutrální, pokud se téma dotýká našich emocí. Přesto je dobré nekřičet a držet se klidného tónu. V zásadních věcech se vyhněme sarkasmu a ironii. A nezapomínejme – všichni jsme lidé a každý z nás občas chybujeme.