Syndrom závislosti

Velmi rozšířená teorie říká, že se lidstvo jednou zničí samo svým způsobem života, touhou po stálé novém, lepším a oslnivějším. V honu za dokonalostí a převahou. Lidstvo totiž stále trápí jedna ze špatných vlastností a tou je nenasytnost. Až děsivě snadno se tato touha promění v závislost. Lidé dokáží být závislý v podstatě na čemkoli. Nejznámějšími jsou závislosti na návykových látkách jako je cukr, kofein, alkohol, nikotin, jiné drogy, nebo například adrenalin či endorfiny vyvolané gamblingem, sexem, či extrémními sporty. V širší perspektivě je ovšem nutné přiznat, že závislost sama o sobě je možná na čemkoli, co nám přináší potěšení a nemáme nikdy dost. To, že se některé z těchto závislostí nezdají na první pohled negativní, ještě neznamená, že jsou o něco méně patologické. Jsou stejně tak projevem psychické poruchy, jako obávaný alkoholismus. Důkazem závislosti je tzv. odvykací stav – pokud závislý nepožije látku, jak je zvyklý, jeho tělo vysílá signály např. nevolnost, třes, psychické nepohodlí a změnu chování. Syndrom závislosti postupně donutí postiženou osobu zanedbávat všechny ostatní oblasti života, zapomíná na věci, na své koníčky i na své blízké. Vše v životě i každodenní rutině závislého se podřizuje ukojení potřeby. Jakákoli závislost znamená ztrátu kontroly a poškození běžného fungování člověka ve společnosti, ovlivňuje jeho sociální interakce i biologické a psychické zdraví, mění jeho chování a povzbuzuje negativní prvky osobnosti. Závislost jen těžko překonává postižený sám bez pomoci. K úspěšnému zvládnutí syndromu závislosti je třeba odborné péče, komplexního přístupu a odhodlání ze strany postiženého i jeho blízkých.