Stres je všude kolem nás. Zažíváme jej v práci, doma, při řízení automobilu a v řadě dalších životních situací. Myslím, že každý z nás někdy zažil ten pocit, kdy bychom dali cokoli za to, aby den měl více než 24 hodin. V práci se nám občas ne všechno daří tak, jak jsme si plánovali a na nás se pak navaluje stres z nedodělaných úkolů. Kolegové kolem taky moc nepřidají na náladě a na konci pracovního dne pak máme pocit, jako by nám měla prasknout hlava. Jenže máme ještě jeden úkol, který bychom chtěli mít do zítřka hotový. A tak si řekneme, že to doděláme v klidu a pohodě svého domova. Co si ale v podobné chvíli neuvědomujeme je fakt, že právě tímhle rozhodnutím to klidné místo narušíme. Naše emoce se totiž šíří ve vlnách a naši nejbližší to proto schytají hned ve dveřích. Nevědomky pak reagujeme příliš příkře, jsme netrpěliví, případně nemluvíme, nereagujeme… Jsme v myšlenkách prostě všude jinde, jen ne doma. Večer pak nemůžete usnout, převalujete se, dlouhé hodiny koukáte do stropu a přemýšlíte, co všechno musíte zítra v práci stihnout. Čeká vás porada, uzávěrka, reporting, schůze vedení. Pokud se vám takové myšlenky honí hlavou, pak usnout klidným spánkem je téměř nadlidský úkol. Stres může být vysvětlován jako stav napětí. Hektická doba a spousta požadavků přispívá k pocitům stresu. Stres je jedna z našich možných reakcí na podněty. U většiny lidí je stres vnímán negativně, a opravdu tomu tak je, pokud působí dlouhodobě a v nadměrné míře. Z počátku je tento stav vnímám jako neschopnost vyrovnat se s kladenými nároky a s pocitem, že nad situací ztrácíme kontrolu. Při dlouhodobém působení tohoto faktoru může u jedince dojít k vyvolání psychických nemocí – deprese, stavy úzkosti a nejistoty. Ke zmírnění působení stresu či jeho úplné eliminaci můžeme využít tři hlavní strategie: Strategie zaměřené na problém popisující snahu působit na prostředí a docílit změny. Můžeme se snažit provést změnu na straně zátěže, v čemž nám může pomoci delegování úkolů, které nám stres způsobují, ubrat zátěž, nalézt pozitiva či se smířit s určitou mírou stresu. Strategie zaměřené na zvládnutí emocí, které se využívají především v těch situacích, kdy je problém neovlivnitelný (úmrtí blízké osoby). Strategie zaměřené na únik, obranné mechanismy, kterými rozumíme nepřímé či přehnaně hostilní a agresivní reakce, sebeobviňující reakce, projekce, vytěsňování a popírání, intelektualizaci a racionalizaci.