Syndrom vyhoření je stav fyzického i psychického vyčerpání v důsledku chronické zátěže, mezi které řadíme např. problémy v zaměstnání, neuspokojivý partnerský vztah, havárie, úmrtí, fenomén prvních let v zaměstnání apod. Stavebním kamenem, a jak poznáte, že máte k syndromu vyhoření našlápnuto, je jednoznačně stres. Teď nemluvím o tom běžném stresu, který každý z nás občas zažívá. Hovořím o stresu, který již nedokážeme zvládat a jsme mu vystavěni dlouhodobě. V zaměstnání mohou být spouštěči nevhodné pracovní podmínky, případně vztahové problémy na pracovišti. Práce by měla každého těšit a být zdrojem jeho seberealizace. Jedním ze spouštěčů může být také výběr životního partnera. Jestliže bude příliš soutěživí, nebo bude neustále kritizovat vaši práci, psychické pohodě to příliš neprospěje. V soukromé sféře mohou být základními spouštěči neochota či stydlivost požádat o pomoc, workoholismus, vysoké nároky na svoji osobu. Po dlouhotrvající frustraci přichází apatie. Takový člověk již potlačuje své vlastní emoce a rozumově se přemlouvá k výdrži. Doufá, že časem se celá situace zlepší. Naučte se být asertivní. Pokud máte práce nad hlavu a nevíte, kam dřív skočit, zabrzděte. Workoholismus ještě nikoho šťastným neudělal. Můžete být sice obdivovaní svými přáteli, jak jste pracovití. Můžete přesvědčit svého šéfa, jak je na vás vždy a za každé situace spolehnutí, ale nikdo nedokáže určit, jak se cítíte uvnitř. Pokud se neozvete, nedokážete říci „NE“, sami si zaděláváte na problém.