Velmi rozšířená teorie říká, že se lidstvo jednou zničí samo svým způsobem života, touhou po stálé novém, lepším a oslnivějším. V honu za dokonalostí a převahou. Lidstvo totiž stále trápí jedna ze špatných vlastností a tou je nenasytnost. Až děsivě snadno se tato touha promění v závislost. Lidé dokáží být závislý v podstatě na čemkoli. Nejznámějšími jsou závislosti na návykových látkách jako je alkohol, drogy, cigarety nebo například na pocitu vzrušení, který přináší gambling nebo sex. V širší perspektivě je ovšem nutné přiznat, že závislost sama o sobě je možná na čemkoli, co nám přináší potěšení a nemáme nikdy dost. Lidé jsou závislí na sportu, kávě, nákupech, telefonování, zdravé výživě, adrenalinových zážitcích. To že se tyto závislost nezdají na první pohled negativní ještě neznamená, že jsou o něco méně patologické. Jsou stejně tak projevem psychické poruchy jako obávaný alkoholismus. Důkazem závislosti je tzv. odvykací stav – pokud závislý nepožije látku, jak je zvyklý jeho tělo vysílá signály např. nevolnost, třes, psychické nepohodlí a změnu chování. Syndrom závislosti postupně donutí postiženou osobu zanedbávat všechny ostatní oblasti života, zapomíná na věci, na své koníčky i na své blízké. Vše v jeho životě i každodenní rutině se podřizuje pouze získání a požití látky. Jakákoli závislost znamená ztrátu kontroly a poškození běžného fungování člověka ve společnosti, ovlivňuje jeho sociální interakce i biologické a psychické zdraví, mění jeho chování a povzbuzuje negativní prvky osobnosti. Závislost jen těžko překonává postižený sám bez pomoci. K úspěšnému zvládnutí syndromu závislosti je třeba odborné péče, komplexního přístupu a odhodlání ze strany postiženého i jeho blízkých.