Asi každý již někdy zažil tu špatnou zkušenost, kdy někomu důvěřoval a on ho zklamal. Cítíte se podvedení, deprimovaní a krásně namalovaná budoucnost je pryč. Kladete si tu nejzákladnější otázku: „Budu schopen/a ještě někdy tomuto člověku věřit?“. V těchto dnech cítíte palčivou a neutuchající bolest na hrudi. Po celý den musíte zhluboka dýchat, aby vás nepohltila panika a nerozdrtila vás na střepy a střípky. Zdá se, že jste rovněž ztratili kontrolu nad svou myslí. Snažíte se obrátit svou pozornost k jiným věcem, ale ne a ne si soustředění udržet. Zaklesnete opět do své ztráty a do myšlenek, jak s ní naložit, co udělat. Ne, že byste zrovna věděli, co dělat. Zjevně jste vsadili na špatné a matoucí pocity, proto nyní nevěříte ani své intuici, což činí vše dvojnásobně těžké. Cítíte se ztraceni a váš vnitřní kompas se zdá být rozbitý. Zradil vás partner? Možná vám zavolá, omluví se a bude chtít věci urovnat. Pokud zklame důvěru osoba, které jste věřili, považujete toto zklamání ve skutečnosti za svoje. Zklamali jste se ve svém vlastním úsudku. Ale kdo si rád přizná vlastní chybu? Z tohoto důvodu připisujeme chybu druhé osobě. Pokud ale nejsme schopno najít částečně chybu v sobě, tedy v tom, že si rychle vybudujeme důvěru v někoho jiného, že náš úsudek bývá chybný, často pak pociťujeme zklamání a uzavíráme se stále více do sebe. Pokud nevěříte nikomu ve vašem okolí, pak přicházíte o to velice cenné ve vašem životě. S kým budete sdílet své úspěchy a radosti, stejně jako starosti a problémy? Po čase budete pociťovat velkou touhu někomu se svěřit, a proto budete hledat jakoukoli osobu, které byste se mohli svěřit. Takový „hlad po blízké osobě“ se pak budete snažit zahnat. Nejdříve se budete snažit odpoutat od lidí a realizovat se ještě více ve vaší kariéře. Pak se z vás může stát výborný ředitel či manažer. Takový přístup vás ovšem později dovede k izolaci od lidí, ať již menší či větší. Najednou ovšem může přijít osoba, která vás naprosto odzbrojí od vaší nedůvěřivosti. Kvůli dlouho zadržovanému pocitu svěřování se vám tato osoba svým projevem připomíná „toho pravého člověka“. Úsudek je ovšem zkreslen částečnou izolací, kterou jste si již vybudovali. Po vystřízlivění z tohoto pojení pak může přijít ještě větší zklamání a utvrzení se v nedůvěře v ostatní. Důvěřovat se učíme po celý život. Jak jsme psali v úvodu, každý asi již někdy zažil zklamání. Nyní popřemýšlejte o tom, jestli jste si dané zklamání nemohli způsobit sami. Nedůvěřovali jste osobě, před kterou vás varovalo vaše okolí? Přesvědčil vás daný člověk opravdu o tom, že mu můžete důvěřovat? Pokud si s klidným svědomím můžete říct, že váš úsudek byl správný a zklamal vás protějšek, pak důvěru nezatracujte. Protože pokud nejste schopni věřit svému okolí, pak nejste schopni nejspíše věřit ani sami v sebe. Ve svou schopnost správně posoudit informace zvnějšku a správně se k nim postavit.