Miroslav Zdražil strávil v AZ Klime celý svůj profesní život a dnes vede společnost, která je součástí skupiny ČEZ. V našem rozhovoru mluví své cestě na vrchol, o zodpovědnosti, disciplíně i o tom, proč tvrdá práce přináší výsledky – i když ne hned. Sdílí principy, které mu pomohly přetvořit firmu i sebe: jasnou vizi, pokoru, důvěru a neustálé vzdělávání.
Studium na essential college mu ukázalo, jak přetavit zkušenosti do vědomého vedení a proč i po letech v čele firmy zůstává studentem života.
🕮 2 minuty čtení | 🎤︎︎ 25:13 minut | 𓂃🖊 essential college
Časová osa podcastu
03:34 O závěrečné fázi ve firmě
06:28 Bilancování a nadhled
08:59 Kam se chce Miroslav Zdražil posunout dál?
13:37 O odchodu z firmy a vysoké laťce
18:14 O schopnosti vzdát se moci
21:38 Kým se Miroslav Zdražil stal
Miroslav Zdražil před dvěma lety nastoupil po téměř patnácti letech působení ve firmě na pozici generálního ředitele. Byla to pro něj největší výzva, kterou připodobňuje k výstupu na Mount Everest. Uvědomil si, jakých úspěchů dosáhl, ale i jakých chyb se má příště vyvarovat. Tohle vše ale pochopil až s odstupem času a jak sám říká, povedlo se mu tím celý kruh uzavřít.
Maximální vypětí k cestě na manažerský vrchol
Nejtěžší chvíle ve firmě byla závěrečná fáze. Snažil se vytrvat, i když do toho ještě studoval na essential college, kde nyní dělá lektora. Se svým týmem to ale dokázal a dosáhl vrcholu.
„Byl to intenzivní zážitek, vyzkoušel jsem si, jaké to je být vítěz, který plní rekordní zisky a obraty,“ vzpomíná Zdražil, který promluvil o následném pádu. Ten ale bral jako úlevu. Aby jeho tým dokázal to, co dokázal, bylo za cenu maximálního vypětí.
Další výzvy a možnosti
Konec ve firmě nevnímal negativně, ale jako další výzvu. Otevřelo se mu tak obrovské spektrum možností.
Nyní Miroslav Zdražil rozmýšlí, kam jít dál. Buď bude budovat něco, co jemu dává osobně smysl, nebo může své zkušenosti prodávat dál. Nám se během rozhovoru svěřil, že tu nejistotu, ve které se nyní nachází, si vlastně užívá a bere jako výzvu.
Úspěšně uzavřel šestnáct let stresu a maximálního napětí. A když mu vedení dalo najevo, že jeho služby už dál nevyužije, spadl z něj velký balvan. Necítil ani křivdu, ale spíše byl rád, že odvedl kvalitní práci, která už skončila.
Odešel tak v nejlepší kondici, ve firmě do posledního měsíce dělal to nejlepší. Uvědomil si, že nejdůležitější je dát věcem smysl a vědět, za čím si jít.