Budoucnost práce, vzdělávání i průmyslu nevypadá tak, jak si ji většina lidí představuje. A možná je to dobře.
Profesor Vladimír Mařík propojuje svět umělé inteligence, byznysu i akademie a nabízí pohled, který jde proti zažitým obavám. Místo strašení technologiemi přichází s jasnou vizí: automatizace není hrozba, ale příležitost – pokud víme, jak ji uchopit.
Rozhovor otevírá otázky, kam směřuje česká ekonomika, proč nestačí jen „dělat startupy“ a co skutečně rozhodne o tom, jestli budeme držet krok se světem.
🕮 2 minuty čtení | 🎤︎︎ 20:12 minut | 𓂃🖊 essential college
Časová osa podcastu
0:08 – Přivítání a představení hosta jako manažera roku 2018.
0:21 – Vladimír Mařík o sobě a své profesní historii.
1:31 – Budování Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky.
7:38 – O řízení složitých technických systémů a řízení lidí.
8:48 – O potřebě výroby, její automatizaci a robotizaci.
9:56 – Jak předejít během čtvrté průmyslové revoluce nezaměstnanosti a najít pro lidi nové pracovní pozice.
12:12 – O ocenění manažer roku a vnímání své manažerské role.
13:11 – Co je to vlastně technologická revoluce?
15:08 – Jak z umělé inteligence vytvořit průmyslové odvětví?
17:08 – O potřebě budování výzkumným center pro umělou inteligenci s fungujícími testbedy.
Čtyři dekády učí umělou inteligenci, budoval špičkové výzkumné centrum a prošel korporátním světem i startupy. Profesor Vladimír Mařík patří k lidem, kteří formují technologickou budoucnost Česka. Jeho vzkaz je jasný: bez radikální změny přístupu ke vzdělávání a inovacím zůstaneme montovnou.
Revoluce, kterou si neuvědomujeme
Podle Vladimíra Maříka nezažíváme technologickou změnu, ale zásadní civilizační posun. A jeho jádro je překvapivě jednoduché.
„Technologická revoluce je internet a umělá inteligence,“ říká v našem podcastu.
Internet změnil komunikaci, umělá inteligence mění rozhodování. Nejde o sci-fi, ale o praktickou sadu algoritmů, které optimalizují procesy, od výroby po logistiku.
Problém Česka ale není v technologii samotné. Je v tom, jak s ní pracujeme.
Proč nestačí jen „dělat startupy“
Mařík má za sebou spoluzaložení několika firem, a otevřeně přiznává, že ne všechny uspěly. O to silnější je jeho kritika krátkodobého myšlení.
Startupy podle něj nesmí být jen prostředkem k rychlému prodeji.
- cílem není „prodat firmu za pár milionů“
- ale budovat dlouhodobě funkční podniky
- které vytvářejí hodnotu pro ekonomiku
- a obstojí v globální konkurenci
Právě tady podle něj Česko ztrácí obrovský potenciál.
Montovna, nebo technologický lídr?
Jedním z nejčastějších mýtů je představa, že automatizace připraví lidi o práci. Mařík to odmítá.
„To jsou mediálně vytvořené problémy,“ zaznělo v našem podcastu.
Historie podle něj ukazuje opak. Práce nemizí, ale mění se. Ubývá rutiny, přibývá potřeba kvalifikace.
Budoucnost proto neleží v tom přestat vyrábět, ale vyrábět chytřeji:
- automatizovat a robotizovat výrobu
- zvyšovat produktivitu bez zvyšování počtu lidí
- přesouvat pracovníky do služeb a nových rolí
- systematicky je rekvalifikovat
Příkladem je podle něj Siemens v Ambergu, kde automatizace zvýšila produkci a zároveň zkrátila pracovní dobu.
Vzdělávání jako nejslabší článek
Možná nejostřejší kritika míří na české školství. Podle Maříka zůstává uzavřené a zastaralé.
Právě proto se rozhodl vybudovat Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky, instituci, která propojuje akademii s průmyslem a přitahuje špičkové odborníky ze světa.
Cílem není jen výzkum, ale změna přístupu: otevřenost, spolupráce a důraz na reálné využití.
Co rozhodne o budoucnosti Česka
Maříkův pohled je v jednom ohledu nekompromisní: pokud chceme obstát, musíme změnit myšlení.
Nejde jen o technologie. Jde o schopnost je využít.
Česko má podle něj šanci stát se lídrem v oblasti umělé inteligence, ale pouze pokud:
- propojí výzkum s praxí
- začne systematicky rozvíjet talenty
- a přestane se spokojovat s rolí dodavatele
Budoucnost totiž nebude patřit těm, kdo pracují nejvíc. Ale těm, kdo přemýšlí nejchytřeji.