Richard Mazal, spolumajitel společnosti SMERO, otevřeně mluví o tom, že vzdělávání není luxus, ale nutnost – a jediná jistota, kterou ve firmě máme. Z malé firmy na kancelářské potřeby vybudoval stabilní koncern se stovkami zaměstnanců. Přesto právě ve chvíli, kdy se mu dařilo nejvíc, se rozhodl zastavit a začít znovu – jinak.
V našem rozhovoru popisuje, jak mu osobní rozvoj a vzdělávání manažerů pomohly změnit firemní kulturu i přístup k lidem. Dnes už ví, že nejde jen o úkoly a výsledky, ale o smysl, odpovědnost a prostor pro růst.
🕮 2,5 minuty čtení | 🎤︎︎ 43:18 minut | 𓂃🖊 essential college
Časová osa podcastu
4:20 Vzdělávání ve firmě SMERO
9:00 Jak udržovat rodinné a blízké vztahy ve firmě o 250 lidech?
10:50 Co byl hlavní motiv pro vznik firemní akademie ve SMERO?
14:00 Jaké podmínky musí firemní akademie splnit, aby měla pro firmu smysl?
21:30 Vzpomínání na období, kdy probíhala firemní akademie – z největší krize k úspěchu
26:15 Nejde jen o vzdělávání – jak probíhalo převedení poznatků do praxe
31:50 Od direktivního jednání k hledání smyslu a lidské komunikaci
36:00 Současná situace ve SMERO – neztrácíme optimismus
37:55 Poselství na závěr
Spousta firem do vzdělávání investuje. Posílají lidi na školení, nakupují kurzy, platí workshopy. A přesto se po čase ukáže, že se vlastně nic zásadního nezměnilo. Stejné konflikty, stejné nepochopení, stejná únava, stejný tlak. Jen víc poznámek v diáři a víc pocitu, že „už jsme toho zkusili dost“.
Jenže existují firmy, které k tomu přistupují jinak. Ne jako k jednorázové akci. Ale jako k dlouhodobé práci, která postupně mění způsob uvažování, komunikace i vedení lidí.
Nejsme firma, jsme rodina
Když někdo řekne „jsme rodina“, často to zní jako fráze. Něco, co se napíše na nástěnku a pak se jede dál. Jenže ve Smeru je tenhle princip postavený na konkrétním přístupu k lidem. Nejde jen o to, že firma dodává kancelářské potřeby, drogerii nebo nábytek. Jde o to, jakým způsobem přemýšlí o své roli – uvnitř i směrem ven.
Richard Mazal popisuje, že se snaží lidem vysvětlovat, proč je jejich práce důležitá. Ať už jde o obchodníka, skladníka nebo řidiče. Protože když člověk pochopí smysl, začne se chovat jinak. Přirozeně.
Vzdělávání, které je „komplexní“
Richard v rozhovoru otevřeně přiznává jednu věc, kterou si spousta firem řekne až pozdě: Školení může být zajímavé, člověk může být nadšený… ale pokud to není propojené do systému, vyšumí to.
Smero mělo vzdělávání i dřív. Ale chyběla jim komplexnost – propojení témat tak, aby na sebe navazovala a dávala smysl v praxi. A právě to byl jeden z hlavních důvodů, proč šli cestou firemní akademie.
Nešlo o „pár tipů“. Šlo o změnu přístupu. A hlavně o jednu klíčovou věc, kterou si uvědomili velmi přesně: aby vedení mluvilo stejným jazykem.
Největší rozdíl mezi průměrnou a skvělou firmou? Stejný úhel pohledu
Když je firma větší, největší brzda často není trh, konkurence ani produkt.
Největší brzda je, že každý vede lidi jinak.
Jeden je direktivní. Druhý je „hodný“. Třetí to neřeší. Čtvrtý je vyhořelý. A tým pod nimi jen hádá, co vlastně platí.
Richard to pojmenovává velmi jasně: cílem bylo, aby management měl stejný úhel pohledu na vedení lidí a aby to prosakovalo dál do firmy.
Tohle je přesně ten typ vzdělávání, které firmu posune. Ne tím, že přidá informace. Ale tím, že sjednotí přístup.
Oslava výsledků? Ne. Oslava snahy
Nejde jen o to, jestli je plán splněný. Ale jestli člověk udělal maximum. Jestli byl aktivní. Jestli se učil. Jestli zkoušel nové věci.
Richard se naučil „slavit“ i to, když se něco nepovede, pokud vidí, že ten člověk opravdu pracoval a posouval se.
Tohle je přesně ten druh prostředí, kde lidi nevyhoří po dvou letech. Protože nejsou pod tlakem strachu. Ale pod tlakem smyslu.