Emoce jsou nedílnou součástí každého vztahu. Každý by chtěl, aby v celém vztahu figurovaly pouze ty příjemné. Občas je ale potřeba, aby mrak zahalil slunce. Nic totiž neprověří trvanlivost vztahu, jako právě to, zda partneři společně dokáží věřit, že slunce za mrakem stále je, a že se ho společně znovu dočkají. To, co vyvolává negativní emoce v partnerském vztahu, se dá primárně chápat jako výzva k posunu. Ony ty „problémy“ zkrátka musí přijít. Bez nich bychom bezprizorně stáli na místě a stagnovali. Stagnující vztah je v jistém ohledu horší než ten, ve kterém každý druhý den létají talíře a nadávky vzduchem, ale kde se na konec doberou obě strany k porozumění a k výsledku. Záleží na tom, jak moc si vztahu vážíte a zda si vůbec přejete, aby pokračoval. To je zásadní otázka, kterou byste si měli položit a zodpovědět dříve, než začnete jednat. Nikdo není dokonalý a najít dokonalého partnera, se kterým se nebudete muset nikdy rozčilovat, stěží najdete. Spousta lidí si myslí, že je to o tom, kdo je vedle vás. Ale to je jen jedna část celku. Druhá část jste vy. Vaše vklady do vztahu jsou naprosto dobrovolné. V tomto duchu se sami sebe zeptejte „Stojí mi to za to? Opravdu chci pokračovat?“ Odpovězte si upřímně a bez vytáček. Jak to opravdu cítíte? Stojí vám za to s ním zůstat, i když otcův vliv je značný, zanechává použité ponožky na různých místech a zásadně nechává domácí obuv rozházenou, když odchází z bytu? Stojí vám za to s ní zůstat, i když je rozmarná, občas lehce přecitlivělá a neumí vařit? Upřímnost je základem a klíčem k funkčnímu vztahu. Respektive ani upřímnost nejspíš nemůže zachránit nefunkční vztah, ale jen s upřímností máme možnost ten funkční posouvat dál. Každopádně je vhodné, aby váš partner věděl o vašich emocích. Zvláště těch, které vyvolává právě on, či plynou z vašich společných věcí. Koneckonců, s kým jiným je řešit než právě s ním/ní?
Čekám, až se můj partner změní.